Tak tam někde bydlim.  Ne až pod mrakama nýbrž hnedka na pláži na úzkém dlouhém poloostrově, kose, v Zátoce všech svatých (jak jinak by se taky mohla v Mexiku jmenovat: buď podle svatých nebo podle politiků, i když abych nekřivdil, směrem na jih přibývá starších jmen domorodých a na rozdíl od Států zde ne zcela vyhlazených národů),

This is where I live.  Somewhere in that line of houses, left of center, on that funny street made of sand and with ocean instead of the another row of houses.  And unlike in southern Californian seashore vacationing spots, I ain’t got no noisy or smelly Highway 101 or even 1 behind my house.


,

 

 

v tomhle domě,

 

 

 

s touhle přítelkyní, či spíše každodenní návštěvnicí,

 ba ještě přesněji: hravou strávnicí.  A velmi bojácnou, jak už to bohužel bývá u psů z hispánského prostředí.

 

 

 

Ve stopách ji občas sleduje mnohem drzejší ale obdobně obezřelý malý zrzavý psí zloděj.